Gandalf a Saruman byli dva nejmocnější čarodějové ve Středozemi. Oba patřili mezi Istari, což byli čarodějové vyslaní Valar, aby pomohli svobodným národům bojovat proti Sauronovi. Ve skutečnosti nebyli smrtelní, ale pocházeli z rasy Maiar, stejně jako Sauron. Saruman byl považován za nejmoudřejšího a nejmocnějšího z Istari, zatímco Gandalf byl vnímán spíše jako cestovatel a rádce. Přesto byl právě Gandalf tím, kdo nakonec Sarumana porazil a stal se vůdcem Bílého koncilu. Jak se jejich síla lišila a kdo byl skutečně mocnější?

Saruman měl větší znalosti magie a experimentoval s černou mocí. Jako vůdce Bílého koncilu měl hluboké vědomosti o kouzlech, palantírech a alchymii. Jeho hlas měl schopnost hypnotizovat a ovládat mysl druhých, což mu umožňovalo manipulovat svými protivníky. Saruman také vytvořil novou rasu Uruk-hai, silnější než běžní skřeti. Bohužel, jeho pýcha a spojení se Sauronem ho nakonec zničily. Gandalf naproti tomu čerpal svou sílu ze Valar a nosil prsten Narya, který mu dodával sílu povzbuzovat a vést druhé. Jeho magie nebyla zaměřena na destrukci, ale na inspiraci a ochranu.

Gandalf Bílý nakonec Sarumana porazil. Po souboji s Balrogem v Morii se Gandalf znovuzrodil jako Gandalf Bílý a převzal roli, kterou měl kdysi Saruman. Při konfrontaci ve věži Orthank bez boje zlomil jeho moc a vyhnal ho z Bílého koncilu. Saruman skončil jako pouhý vyhnanec a nakonec byl zabit svým vlastním služebníkem, Grímou Červivcem. Gandalf se stal skutečným ochráncem Středozemě a sehrál klíčovou roli při pádu Saurona. Zatímco Saruman hledal moc pro sebe, Gandalf pochopil, že skutečná síla spočívá v moudrosti a obětavosti. Právě proto se stal tím nejmocnějším čarodějem ve Středozemi.