Blade Runner 2049 není jen vizuálně dechberoucím pokračováním kultovní sci-fi klasiky, ale také hlubokou filozofickou sondou do vztahu mezi člověkem a technologií. V centru této úvahy stojí Joi – holografická partnerka vytvořená jako produkt společnosti Wallace Corporation. Joi je zcela digitální bytost, avšak její chování, projevy emocí a schopnost vcítění působí až znepokojivě lidsky. Pomocí pokročilých projekčních technologií může být Kovi – hlavnímu hrdinovi filmu – neustále nablízku, a to nejen jako vizuální přítomnost, ale i jako psychická opora. Blade Runner 2049 tímto vykresluje svět, kde se člověk může citově navázat na umělý produkt, protože rozdíl mezi realitou a simulací je natolik tenký, že jej lze snadno přehlédnout. Joi je naprogramována být dokonalou partnerkou – empatická, podporující, oddaná – a přesto si divák po celou dobu klade otázku: je její láska skutečná, nebo jen dokonale sehraná iluze?

Právě vztah mezi K a Joi tvoří jeden z nejdojemnějších a nejkontroverznějších aspektů celého filmu. Joi je pro K nejen útěchou ve světě, který ho odmítá, ale také zrcadlem jeho vlastní touhy po lidskosti. Přestože neexistuje fyzicky, projevuje se jako někdo, kdo chápe, cítí a dává smysl. Koupí přenosného zařízení "emanator", které jí umožní pohybovat se volně po světě, jí K dává svobodu – alespoň v rámci systému, ve kterém existuje. V emotivní scéně se Joi dokonce spojí s reálnou ženou, aby mohla K nabídnout fyzickou blízkost. Tento moment vrcholí otázkou, kde končí technologie a začíná skutečný vztah. Joi se postupně stává více než jen programem – je reprezentací lidské osamělosti, potřebou být milován a slyšen, i když víme, že to celé může být jen marketingový trik. A právě když se zdá, že je mezi nimi skutečné pouto, přichází její konec – rychlé zničení, které připomíná, že technologie, jakkoli lidská se může zdát, je stále jen nástroj.

Herecký výkon Any de Armas je pro postavu Joi naprosto zásadní. Vnáší do ní jemnost, melancholii i okouzlující nevinnost, čímž vytváří hluboce zapamatovatelnou postavu, která je dnes považována za jednu z nejikoničtějších v moderní sci-fi. Joi není jen technologií – je to otázka. Otázka, kterou si klade každý divák: co definuje člověka? Pokud umělá inteligence dokáže vyjadřovat emoce, pokud dokáže milovat, obětovat se a snít, není to už forma vědomí? Joi se tak stává zrcadlem, v němž vidíme sami sebe – naši potřebu blízkosti, naše pochybnosti o realitě a naši nejistotu ohledně budoucnosti vztahů mezi člověkem a strojem. Blade Runner 2049 tak prostřednictvím Joi nejen varuje, ale i fascinuje – ukazuje svět, kde láska možná není o těle, ale o pocitu, který v nás někdo – nebo něco – dokáže probudit.