Legolas je v knihách méně výrazná postava. Zatímco ve filmech Pán prstenů se z něj stal téměř nadpřirozený bojovník, v knižní předloze je jeho role mnohem střídmější. Jeho schopnosti jsou sice výjimečné, ale nejsou zobrazeny tak okázale. Například v knihách nestřílí šípy s absolutní přesností ani nesesílá smrtící rány v každé bitvě. Legolas je zkušený lukostřelec, ale většinou zůstává v pozadí a plní svou úlohu jako tichý a bystrý člen Společenstva. Tolkien nikdy neprozradil jeho přesný věk. Ve filmech je několikrát naznačeno, že je extrémně starý, ale v žádném z děl J. R. R. Tolkiena nenajdeme konkrétní číslo. Odhady se pohybují kolem 500 až 2000 let. Vzhledem k tomu, že jeho otec Thranduil bojoval ve válce proti Sauronovi o tisíce let dříve, je možné, že Legolas je mnohem starší, než by si diváci mohli myslet. To ho řadí mezi nejstarší členy Společenstva prstenu hned vedle Gandalfa. Jeho přátelství s Gimlim nebylo od začátku samozřejmé. Ve filmech se z jejich vztahu stala až komediální dvojice, která se navzájem pošťuchuje a vytváří ikonické hlášky. V knihách je však jejich vztah mnohem vážnější. Na počátku si nedůvěřují, protože elfové a trpaslíci mají dlouhou historii nepřátelství. Legolas jakožto elf z Lesní říše má navíc přímou spojitost s Thranduilem, který v minulosti uvěznil Gimliho otce Glóina. Přestože jejich vztah začíná chladně, postupem času se mezi nimi vyvine hluboké přátelství, které přetrvá i po skončení války o Prsten.

Ve filmu má ikonické bojové scény, které v knihách neexistují. Asi nejznámější moment je, když sjíždí po štítu ze schodů během bitvy o Helmův žleb nebo když se v Návratu krále vyšplhá na pohybujícího se mumaka, kterého sám skolí. Nic z toho se v knihách nestane. I když je Legolas nepochybně skvělým bojovníkem, Tolkien se nikdy nesnažil z něj udělat přehnaně silného hrdinu. V knižní verzi se jeho hrdinské činy více zaměřují na jeho bystré smysly, schopnost vidět na obrovské vzdálenosti nebo jeho elfí lehkost, která mu umožňuje pohybovat se po sněhu, zatímco ostatní členové Společenstva se boří do závějí. Je princ, ale tento fakt se v příběhu téměř neřeší. Jako syn krále Thranduila z Lesní říše je Legolas vlastně princ, avšak na rozdíl od jiných postav s urozeným původem, jako je Aragorn nebo Boromir, se nikdy nechová povýšeně. Ve filmech tento fakt není vůbec zmíněn a mnoho diváků proto ani neví, že má šlechtický titul. Přestože je dědicem trůnu, nikdy netouží po moci a zdá se, že má spíše zájem objevovat svět než vládnout svému lidu.

Po válce o Prsten se vydal na novou cestu. Ve filmech je jeho příběh zakončen tím, že se s Gimlim rozhodne odejít na další dobrodružství. V knihách je tomu podobně, ale s hlubším významem. Po zničení Prstenu se Legolas rozhodne zůstat ve Středozemi, kde pomáhá obnovovat lesy a přinášet přírodu zpět do oblastí zničených válkou. Nakonec si postaví vlastní elfí říši v Ithilienu v bývalém království Gondoru. O mnoho let později, když Aragorn zemře, se rozhodne opustit Středozem a odplout na Západ spolu s Gimlim. Je to výjimečné, protože trpaslíci do Nesmrtných zemí obvykle nemají přístup. Jejich přátelství bylo tak silné, že i v posledních chvílích svého života zůstali spolu.